10 kroků k sobě

1.  Nosit „masku“, abyste udělali dojem na ostatní. Pokud je tvář, kterou ukazujete světu, zásadně maska, jednou už pod ní nebude vůbec nic. Pokud se totiž budete přespříliš soustředit na to, jak vás vnímají jiní lidé, nebo na to, co od vás ostatní chtějí, nakonec zapomenete, kdo vlastně jste. Nebojte se souzení ze strany druhých – ve svém srdci sami víte, kdo jste a co je pro vás správné. K tomu, abyste inspirovali jiné lidi a zapůsobili na ně, nemusíte být dokonalí. Inspirujte je tím, jak se umíte vyrovnat se svými nedostatky.

2. Nechat někoho jiného, aby za vás tvořil vaše sny. – Největší výzva v životě je objevování toho, kým jsteschopnost být spokojený s tím, co jste zjistili. Lví podíl na tom má vaše rozhodnutí být věrný svým cílům a snům. Máte kolem sebe lidi, kteří s vámi nesouhlasí? To je dobře. Znamená to, že jste si našli svůj „kus země“ a jdete po své vlastní cestě. Občas budete dělat věci, které budou ostatní považovat za bláznivé, ale pokud si náhle uvědomíte, že samým vzrušením ztrácíte pojem o čase, budete vědět, že děláte správnou věc. Přečtěte si Čtyřhodinový pracovní týden od Timothyho Ferrisse.

3. Obklopovat se negativními lidmi. – Nedovolte negativistům, aby vám předávali svůj přístup k životu. Nedejte jim šanci dostat se vám pod kůži. Nemohou stisknout spoušť, dokud jim nepodáte zbraň. Až si uvědomíte, že společnost negativních lidí není povinnost, ale volba, poskytnete si svobodu obklopit se lidmi soucitnými místo hněvivých, velkorysými místo chamtivých a trpělivými místo úzkostných.

4. Chovat se sobecky a egoisticky. – Nejlepší náhrobní kámen budou představovat vzpomínky ostatních na váš život, vyplněný láskyplným jednáním a činy vycházejícími z dobrého charakteru. Až váš čas vyprší, budou si druzí stále pamatovat, jak jste je inspirovali, jak jste je měli rádi a jak dobře se s vámi cítili. Vyryjte jim své jméno do srdce, ne do náhrobku. To, co jste udělali jen sami pro sebe, zemře s vámi – ale to, co jste udělali pro ostatní a pro svět, přetrvá.

5. Vyhýbat se změnám a růstu. – Chcete-li znát svou minulost, zkoumejte současné okolnosti svého života. Chcete-li znát svou budoucnost, zkoumejte své současné činy. Pokud má přijít něco nového, musíte tomu uvolnit cestu a nechat to staré odejít. Staré způsoby života odcházejí a už se nevracejí. Uvědomíte-li si to právě teď a podniknete přiměřené kroky, budete v pozici, odkud je cesta k trvalému úspěchu otevřená. Přečtěte si Sílu zvyku od Charlese Duhigga.

6. Vzdávat se, když narazíte na těžkosti. Neexistují prohry, jen výsledky. I když se situace nevyvíjí tak, jak jste očekávali, nebuďte sklíčení – nevzdávejte se. Vezměte si z toho, co je zapotřebí, a posuňte se dál. Člověk, který krok za krokem vytrvale postupuje, nakonec vítězí – protože bitva se vyhrává dávno před konečným vítězstvím. Je to proces sestávající z kroků, rozhodnutí a činů, které nemusí být vždycky velké, ale které se vytrvale vrší na sebe a nakonec vedou až k onomu okamžiku slavného triumfu.

7. Pokoušet se „ošéfovat“ každou hloupost. – Života bychom se měli zlehka dotýkat, a ne jej rdousit. Někdy bývá dobré uvolnit se a nechat život, ať si běží svou cestou – nedělat si permanentní starosti a nepropadat mikromanagementu. Naučte se radši trošku uvolnit stisk, než přitlačit opravdu silně. Zhluboka se nadechněte. Další krok podnikněte až v momentě, kdy se prach usadí a vy budete opět schopni „vidět pro stromy les“. K tomu, abyste mířili na nějaké úžasné místo, nepotřebujete mít dokonalou kontrolu nad každým krůčkem. Ve vašem životě je všechno v naprostém pořádku, ať to teď chápete nebo ne. Občas prostě jen chvilku trvá pospojovat si všechny body do konečného obrazu.

8. Rezignovat a smířit se s něčím menším, než si zasloužíte. – Buďte dost silní, abyste dokázali pustit, co je nutné, a dost moudří, abyste dokázali čekat na to, co si zasloužíte. Občas je nutné nechat se srazit níž, než jste kdy byli, abyste se byli schopni zvednout mnohem výš. Občas je zapotřebí nechat si oči vymýt slzami, chcete-li znovu jasně vidět své možnosti. Nesmiřujte se s málem.

9. Věčně čekat na zítřek. Problém je v tom, že si vždycky myslíte, že máte víc času než ve skutečnosti. Jednoho den se ale probudíte a náhle už nebude čas pracovat na věcech, které jste vždycky chtěli dělat. A v tom okamžiku buď budou vaše cíle splněny, nebo budete mít v ruce pomyslný seznam výmluv, proč jste si nesplnili nic. Přečtěte si Poslední přednášku od Randyho Pausche.

10. Být líní a neschopní se rozhoupat. – Svět vám nic nedluží, to vy dlužíte něco světu. Dejte vale snílkovství azačněte něco DĚLAT. Narovnejte se, nebuďte nedomrlí. Přijměte plnou zodpovědnost za svůj život a převezměte nad ním kontrolu. Jste důležití a je vás zapotřebí. Už je moc pozdě na to, abyste posedávali a čekali, až jednou někdo něco udělá. To jednou je teď – a ten někdo, kterého svět potřebuje, jste VY.

Osud.cz